Bývalá vlečka oplocené zahrádkářské kolonie u Jordánu - Cyklostezka
Vydržení pozemku
Mnoha mýty a nedorozuměním bývá opředeno vydržení práva k nemovitostem.
Co je to vydržení pozemku?
Mezi veřejností převažuje názor, že pokud mám nějakou věc (movitou či nemovitou) v nějaké formě užívání po dobu nejméně deseti let, uplynutím této doby přejde tato věc do mého vlastnictví. Avšak přesné znění je trošku odlišné. Základním předpokladem vydržecího práva je oprávněná držba po dobu deseti let (tří let u věcí movitých) a splnění podmínky dobré víry. Do této doby se započte oprávněná držba právního předchůdce (předchozího vlastníka nebo držitele) s výjimkou, pokud se jedná o věci, které mohou být jen ve vlastnictví státu anebo zákonem určených právnických osob (§125 OZ), zde je vydržení vyloučeno.
Užívání v dobré víře
Řekněme si nyní, jak mohu sám posoudit, zda mohu nebo nemohu uplatnit institut vydržení pozemku vůči jiné osobě a jakým způsobem mám dále postupovat, pokud je vydržení možné. Základním předpokladem je držba v dobré víře. Je nerozhodné, zda se výkon tohoto práva vztahuje k vlastnictví pozemku, užívání práva průchodu, průjezdu, čerpání vody nebo jiného práva k věci cizí, eventuálně práva nájmu.
Ukázka případu vydržení pozemku:
Níže uvádím typický případ vydržení pozemku, se kterým se můžeme běžně setkat!
Vydržení oploceného pozemku
V roce 2000 jsem zakoupil nemovitost - rodinný dům na pozemku (st. parc. č. 1) o výměře 100 m2 a (pozemek parc. č. 2) zahradu o výměře 860 m2.Pozemek byl oplocený a protože jsem byl v dobré víře (to je právě oprávněná držba), že nabývám vlastnictví k domu a pozemku, který je ohraničen plotem, neměl jsem žádnou pochybnost, že mi dům a pozemek takto patří. V roce 2011 mě oslovil soused, že nechal zhotovit geodetické zaměření svého pozemku a dle tohoto zaměření užívám a mám zaplocený jeho pozemek a to ve velikosti dílu 75 m2. Fakticky tedy užívám pozemek, parc. č. 2 nikoliv ve velikosti 860 m2, ale o velikosti 935 m2. Pozemek jsem zakoupil na základě kupní smlouvy jako oplocený. Geodetické zaměření pozemku jsem v době koupě neprovedl, nejedná se o zákonnou podmínku. Jsem tedy v dobré víře, že jsem vlastníkem pozemku ve velikosti tak, jak je zaplocen.
Moje obrana vůči sousedovi je proto následující: Uvádím, že jsem pozemek, parc. č. (evidované na souseda) přijal formou vydržení a to ve velikosti dílu 75 m2. Za této faktické situace budu právně úspěšný a stanu se vlastníkem i tohoto dílu pozemku souseda.
- část 1-
Autor: Jiří Veselý
|
Přidáno: 6.7.2011 21:53
|
Návštěvník: 91
Reagovat
Bývalá vlečka oplocené zahrádkářské kolonie u Jordánu - Cyklostezka
Spor vydržení pozemku vyřeší soud
Prakticky platí, že pokud se domnívám, že se jedná o vydržení, vznesu v případném soudním jednání námitku vydržení. Pokud se pokouším sám domoci práva z institutu vydržení, tak u libovolného notáře sepíšu formou notářského zápisu (NZ) tzv. vydržovací listinu, v níž bude obsahem tvrzené vydržené právo. Tuto listinu předložím příslušnému katastrálnímu úřadu,který vyzve osobu, proti níž vydržení pozemku směřuje, aby se k věci vyjádřila a poučí ji, aby se v případě nesouhlasu obrátila na příslušný soud. V případě souhlasu vlastníka nebo úspěchu v soudním řízení, bude vlastnické právo nebo věcné právo k věci cizí vloženo do katastru nemovitostí. Právo nájemní a ostatní závazková práva s výjimkou práva předkupního sjednaného jako právo věcné se do katastru nemovitostí nezapisují.
Vydržení pozemku je problematické
Samotná problematika vydržení je velmi široká, mám za to, že se z pohledu současného práva jedná o „zapomenutý institut“. Dle zkušeností řízení o vydržení ovládá jen velmi úzký okruh odborníků, pracovníky mnoha katastrálních úřady nevyjímaje.
Věřím, že jsme vám tímto krátkým exkurzem přinesl nové poznatky a nové možnosti zahrádkářům pro uplatňování jejich práv formou vydržení pozemku
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanzak/cast2.aspx#par134
§ 134 Vydržení
(1) Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.
(2) Takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví, nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125).
(3) Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.
(4) Pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.
S pozdraven Jiří Veselý
- část 2 -
Autor: Jiří Veselý
|
Přidáno: 6.7.2011 21:58
|
Návštěvník: 91
Reagovat