Alternativní text k logu
Přejít na: Obsah | Konec stránky

Památné objekty a zajímavá místa

Nalezeno 12 záznamů.

Možnosti řazení

Č. p. 109

Květnová, č. p. 109, Odolena Voda zobrazit na mapě

Budova bývalé obecné školy, postavená v místech tehdejší obecní pískovny. Základní kámen položen 13. března 1863. K slavnostnímu otevření došlo 8. května 1864. Vyučování zde probíhalo plných sto let, až do otevření základní školy u Malého háje v roce 1964. V letech 1967–2000 sloužila jako zvláštní škola. Od roku 2000 jsou v ní umístěny dvě speciální třídy základní a dvě třídy mateřské školy.

Č. p. 12

U Velkého háje, č. p. 12, Odolena Voda. zobrazit na mapě

Vůbec první známé místo v Odoleně Vodě, ve kterém prokazatelně probíhala školní výuka, a to až do roku 1824. Dům poprvé zmíněn v roce 1737. Tehdy patřil místnímu zedníkovi Janu Jiřímu Reizensteinovi, který se podílel na stavbě kostela svatého Klimenta.

Č. p. 13

U Kostela, č. p. 13, Odolena Voda. zobrazit na mapě

Původně jednotřídní školní budova, ve které se vyučovalo v letech1824–1864. Později se zde nacházel kupecký krám.

Fara

U Fary, č. p. 15, Odolena Voda zobrazit na mapě

Barokní přestavba z počátku 18. století. Sídlo Římskokatolického farního úřadu Odolena Voda.

Kostel svatého Klimenta

Jižně nad starou částí Odoleny Vody. Kulturní památka. zobrazit na mapě

Barokní chrám byl postaven v letech 1733–1735 na místě staršího, středověkého kostela podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stavebníkem kostela bylo Klementinum, jezuitská kolej v Praze. V následujících letech probíhalo vnitřní zařizování chrámu. Autorem rozsáhlé freskové výzdoby a podstatné většiny oltářních pláten se stal Jan Kuben, sochařské práce jsou dílem Jana Haniky, štafířských a pozlacovačských prací se ujal Karel Habermann, všichni umělci z řad Tovaryšstva Ježíšova. Slavnostní vysvěcení se konalo v září roku 1740. Jde o sakrální stavbu, jejíž centrální loď má stěnu vedenou v plynulé proláklo-vypuklé křivce tak, že rohy jsou zaoblené, stěny naopak dovnitř vypjaté. Tento centrální prostor doplňuje ovál presbytáře a kruchty, na něž v ose kostela navazuje vstupní věž a na protilehlé straně sakristie. Trojúhelníkové štíty bočních rizalitů jsou završeny sochami andělů a velkými monogramy Krista a Panny Marie. Západní stěnu kostelní věže zdobí sousoší sv. Klimenta, patrona chrámu. Vnitřní fresková výzdoba pokrývá významnou část klenby a stěn kostela a přibližuje události ze života sv. Klimenta. Určitě nejpůsobivější je rozměrná, kompozičně i barevně šťastně řešená freska na klenbě hlavní lodi, s motivem otevřeného nebe a oslavení patrona chrámu. Centrální pár oltářů je zasvěcen výjevům z Kristova života (Narození Páně, Ukřižování), v pilířových výklencích hlavní lodi je pak doplněn čtyřmi bočními oltářními plátny, dedikovanými apoštolům (Předání klíčů Petrovi), českým patronům v čele se sv. Janem Nepomuckým, sv. Ignáci a jeho řádovým druhům a sv. Barboře. Původní obraz sv. Barbory nahradilo v roce 1764 plátno od jezuitského malíře Ignáce Viktorina Raaba. Kostel prošel v minulosti několika záchrannými pracemi, z nichž ta poslední, probíhající od poloviny 90. let minulého století do současnosti, zahrnovala mimo jiné restaurování freskové výzdoby prováděné akademickými malíři Petrem Barešem a Jiřím Brodským. Kolem kostela existoval hřbitov s dosud zachovanou márnicí. Kolem roku 1850 byl přenesen na své současné místo v lokalitě Na Horách, jižně nad kostelem.

Mariánský sloup

Severní strana Dolního náměstí, Odolena Voda. Kulturní památka. zobrazit na mapě

Pochází z roku 1706. Opraven roku 1923.

Návesní kaple

Náměstí Vítězslava Hálka, Dolínek. zobrazit na mapě

Kaple s novorománskými prvky. V minulosti využívaná též poutníky směřujícími do Staré Boleslavi.

Pomník Vítězslava Hálka

Náměstí Vítězslava Hálka, Dolínek. zobrazit na mapě

Pomník vytvořen Františkem Vobořilem na náklady Čtenářsko-zábavního spolku Hálek z Prahy. K jeho slavnostnímu odhalení došlo 5. července 1885.

Rodný domek Vítězslava Hálka

Náměstí Vítězslava Hálka, č. p. 3, Dolínek. Kulturní památka. zobrazit na mapě

Přízemní dům asi z první poloviny 19. století, kde se 5. dubna 1835 narodil a první čtyři roky svého života prožil český spisovatel Vítězslav Hálek. Pamětní deska na čelním štítě domku pochází z roku 1878, kdy ji sem umístili členové Umělecké besedy, ve které básník dlouhá léta předsedal literárnímu odboru. V roce 1900 byl domek zakoupen Čtenářsko-zábavním spolkem Hálek z Prahy a zůstal v jeho majetku až do nedobrovolného zániku spolku v roce 1951. Na počátku 60. let minulého století prošel Hálkův domek stavebními úpravami, po jejichž dokončení byl 10. listopadu 1963 slavnostně otevřen Památník Vítězslava Hálka. Součástí expozice se tehdy stal také soubor dokumentů a obrazových materiálů, seznamující s básníkovým životem a dílem.

Tvrz (zámek)

Dolní náměstí, č. p. 1, Odolena Voda. Kulturní památka. zobrazit na mapě

První panské sídlo lze v Odoleně Vodě předpokládat již na přelomu 14. a 15. století, v souvislosti s pronájmem poplužního dvora tehdejšími majiteli, pražskou kapitulou. Později zaniklo. Někdy v letech 1556–1563 vybudoval na severovýchodním okraji návsi Jan Sekerka ze Sedčic renesanční tvrz (severní a západní křídlo dnešního zámku), ke které byly na konci 16. století dostavěny nádvorní arkády. Během vlastnictví statku příslušníky lobkovického rodu byla tvrz využívána pouze jako užitková budova dvora, čemuž odpovídala i nedostatečná základní údržba objektu. Proto noví majitelé, jezuitská kolej při kostele sv. Klimenta v Praze, přikročili ještě během druhé poloviny 17. století k opravě. Mezi roky 1764–1762 pak došlo k rozsáhlé rekonstrukci tvrze v trojkřídlou barokní rezidenci, při které byly zazděny arkády a objekt byl rozšířen o jižní křídlo s arkýřovou kaplí. Za dlouhého držení statku Matyášem Friedrichem z Riesse (1828–1864) prošel zámek empírovou úpravou. Následně byl staticky zajištěn opěrnými pilíři a nově zastřešen. Za dalších majitelů či nájemců statku sloužil především ke správním účelům, ve druhé polovině 20. století také k bydlení. V současnosti je objekt v soukromých rukou a je postupně rekonstruován.

Základní škola

Školní, č. p. 200, Odolena Voda zobrazit na mapě

Původně budova měšťanské školy pocházející z roku 1941, situovaná na do té doby volné prostranství ve východní části dnešního sídliště, poblíž Malého háje. Po dostavbě dalšího pavilonu s učebnami v ní 1. září 1964 zahájila provoz základní škola. V následujících dvou letech přibyl ještě pavilon s tělocvičnou a jídelnou. Roku 1994 byla budova rozšířena o tři nové třídy, určené pro výuku jazyků, výtvarnou výchovu a práci s počítači. Tou dobou se do jejích prostor nastěhovala také odolenovodská pobočka Základní umělecké školy Klecany.

Židovský hřbitov

Jihozápadní část Velkého háje mezi dálnicí D 8 a „starou“ silnicí Praha–Teplice (608) ve směru na Postřižín. Kulturní památka.

Založen asi roku 1812 postřižínskou židovskou náboženskou obcí. Kolem roku 1896 podstatně rozšířen. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z roku 1831. V roce 1935 proběhla soutěž na nerealizovanou výstavbu obřadní síně, z níž se dochovalo 9 architektonických návrhů. Po druhé světové válce byl hřbitov silně poškozen. V polovině 90. let minulého století došlo péčí Židovské obce v Praze k jeho obnově.

Vítejte v Odoleně Vodě