Alternativní text k logu
Přejít na: Obsah | Konec stránky

Ferdinand Bloch-Bauer

16. 7. 1864 Mladá Boleslav - 19. 11. 1945 Curych

Průmyslový podnikatel, v cukrovarnictví, finančník, majitel Velkostatku Odolena Voda-Panenské Břežany.

Syn cukrovarníka Davida Blocha a jeho ženy Marie, rozené Straschnowové. Po studiích v Mladé Boleslavi, Praze a praxi v Berlíně začal nejprve pracovat v podniku svého otce, později nastoupil do firmy Schöller, významné cukrovarnické společnosti tehdejšího Rakousko-Uherska. Brzy se v tomto oboru stal váženým odborníkem středoevropského významu a jako takový zasedal ve statutárních orgánech řady průmyslových společností a bankovních domů. Nic na tom nezměnil ani vznik samostatné Československé republiky, kdy přijal československé státní občanství. V meziválečném období byl mimo jiné prezidentem Rakousko-československé obchodní komory. Za své podnikatelské aktivity byl roku 1934 vyznamenán prezidentem Rakouské republiky, prezident Tomáš Garrique Masaryk mu věnoval svou signovanou podobiznu.

Roku 1899 se oženil s dcerou vídeňského bankéře Adélou Bauerovou (1881–1925), podle níž si roku 1917 rozšířil příjmení na Bloch-Bauer. Jejich sídlo na Elisabethstrasse se brzy stalo vyhledávaným místem setkávání tehdejší intelektuální elity Vídně. Adéla Bloch-Bauerová, štědrá podporovatelka humanitárních a charitativních organizací, byla rovněž mecenáškou malíře Gustava Klimta, čelného představitele vídeňské secese, který ji na několika svých obrazech zpodobnil.

Roku 1909 získává Ferdinand Bloch-Bauer Velkostatek Odolena Voda-Panenské Břežany a „dolní“ pannobřežanský zámek si vybírá jako své letní sídlo. Po připojení Rakouska k nacistickému Německu právě na tomto zámku našel po 15. březnu 1938 své útočiště. Na podzim roku 1938 opouští Československo a přes Paříž zamířil v září 1939 do Švýcarska. Jeho veškerý majetek v Rakousku a Československu včetně uměleckých sbírek byl za války arizován.

Ferdinand Bloch-Bauer zemřel krátce po skončení druhé světové války v Curychu.


Vítejte v Odoleně Vodě