Jan Hanika

 * 1694.
† 1761.

Sochař, jezuitský laický bratr, autor sochařské výzdoby kostela sv. Klimenta v Odoleně Vodě.

O životních osudech Jana Haniky neexistují prakticky žádné zprávy. Roku 1727 se o něm zmiňuje ve svých poznámkách rektor olomoucké univerzity Roller, a to v souvislosti s opracováváním kamenných bloků v kamenolomu v Litovli a jejich převozem do Olomouce. V polovině 30. let 18. století je již Hanika prokazatelně v Praze, kde je pověřen rektorem klementinské koleje, P. Seidlem, sochařskou výzdobou kostela sv. Klimenta v Odoleně Vodě. Nejspíše roku 1735 tak pod jeho rukama vzniká 2,73 metru vysoké pískovcové sousoší sv. Klimenta se dvěma anděly, jedním, nesoucím tiáru, a druhým s kotvou, které je ve spolupráci s architektem Kiliánem Ignácem Dientznehoferem poněkud nezvykle umístěno před vysoké okno na západní stěně věže kostela.

Jediné, v úplnosti a bez zjevných pozdnějších doplňků dochované dílo Jana Haniky, vyznačující se monumentální výrazovou strohostí a modelační robustností, bylo v letech 1969–1972 z věže sejmuto a restaurováno akademickými sochaři V. Hlavatým, M. Vajchrtem, A. Viškovou-Altmanovou a J. Vitvarem, kteří zároveň zhotovili jeho kopii, jež byla místo originálu osazena na věž kostela. Originální sousoší je od té doby součástí expozice lapidária v Mnichově Hradišti.