Již léta splňovala naše obec většinu z kritérií pro udělení statutu města. Odpovídala tomu soustředěná zástavba domů s více byty okolo obou náměstí, požadovaný počet obyvatel (min. 3 000), veřejné osvětlení, svoz domovního odpadu, udržování veřejné zeleně, vybavení základní školou s tělocvičnou, zdravotním zařízením, lékárnou, poštou i existence kulturních památek. Dokonce i ubytovací kapacity (min. 20 lůžek), které jsou jedním z kritérií, byly uznány díky místním ubytovnám Aera a penziónu Aviatik. To, co nás dělilo nejen od přiznání uznání statutu města, ale především od úrovně života, odpovídající 20. století, byla nízká vybavenost veřejným vodovodem a kanalizací. Zavedením vodovodu do všech částí obce, odkanalizování větší části Dolínku a dále pak rozšířením sítě služeb, byla naplněna základní kritéria, potřebná k uznání tohoto statutu jak vládou, tak i poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR.
Zůstane pro mě navždy velikou ctí, že jsem mohl osobně 9. listopadu 1998 za všechny generace občanů, které se na výstavbě našeho města podílely, převzít z rukou předsedy poslanecké sněmovny pana prof. Václava Klause na půdě parlamentu určovací listinu, kterou se s účinností od 5. října 1998 stává Odolena Voda městem.
Chtěl bych touto cestou všem, kteří se větší či menší měrou od dávných věků až do současnosti na rozvoji této obce podíleli a přispěli tak k uznání, kterému se nám v těchto dnech dostalo, co nejupřímněji poděkovat.
Nyní bude záležet už jen na nás a na těch, kteří v tomto městě budou žít v budoucnu, jak s odkazem našich předků a předchůdců naložíme a zda dokážeme toto město spravovat a rozvíjet ke spokojenosti jeho občanů.
Zároveň bych rád zdůraznil, že jsou liché obavy těch, kteří se domnívají, že stala-li se naše obec městem, budou odvádět větší daně, či jinak znevýhodněni. Naopak, veškerý nemovitý majetek na území obce povýšil svoji hodnotu dle znaleckých odhadů přechodem na město o 15 %.
Jiří Nedoma
Odolen, zpravodaj obce Odolena Voda, 1998, č. 12, s. 5.