V rámci Dnů evropského dědictví, které proběhly druhý zářijový víkend, jsme měli příležitost navštívit mnohé památky v celé naší zemi. Význačné pamětihodnosti byly našim občanům zpřístupněny i v našem městě. Mnohé z nás přilákala pozvánka kulturní komise po roce navštívit nejstarší objekt Odolky – tvrz. Příjemným a srdečným průvodcem se nám stal nový majitel pan Richard Kodym se svým otcem Emanuelem Kodymem. Náš hostitel nás velmi poutavě a neobyčejně nadšeně zasvětil nejen do architektury a stavitelství, ale především do svých restaurátorských plánů. A tak mi to nedalo a zkusila jsem pana Kodyma pořádat o rozhovor.
Řeknete nám něco úvodem o historii tvrze?
Samozřejmě. Po historii Odoleny Vody a její tvrze, později zámku se snažíme pátrat současně s obnovou tvrze. Mnohé bylo již zjištěno, mnohé čeká ještě skryto v archivech. Sedm set let historie – to je opravdu hodně. Vezměte si jenom vývoj názvu obce: Wodolynoa Woda, Wodolynie Wodie, Vodolina Voda, Odolena Vodis, Odolka, Wodolka, Odolena Voda.
A co majitelů se vystřídalo?
- Kapitula kostela sv. Víta – od roku 1352
- rytíř Johanes Maczlik de Odolenowa Woda
- Staré Město pražské (100letá držba)
- Ferdinand I., císař rakouský, po roce 1547
- Fabián, Jan a Beneš Sekerkovi a jejich rod (1548 – 1623)
- Polyxena z Lobkovic
- Jezuitská kolej sv. Klimenta na Starém Městě pražském (1671 – 1773). Jezuité dostavěli třetí křídlo tvrze a přetvořili ji na barokní zámeček.
- Náboženský fond – po dražbě 1811
- August z Ledebourgu (1820 – 1823)
- Jan ze Somssich (1823 – 1828)
- Matyáš Fridrich z Riesse (1828 – 1864), pak jeho syn Adolf
- Státní statek (kanceláře od roku 1959)
- a mnoho dalších ...
Vznik tvrze jako takové se dosud nepodařilo přesně určit, ale vše ukazuje na období kolem roku 1550. Takže v Odoleně Vodě postavili naši předkové tvrz a co se dělo kolem ve světě? V Rusku vládl car Ivan Hrozný, ve Švédsku král Gustav I a v Anglii královna Alžběta I.
V roce, kdy byla nalezena první písemná zmínka o obci (1352), vydává Karel IV. Zlatou bulu, kterou se ruší zásahy papežů do císařské volby a Praha se současně stává císařskou metropolí Svaté říše římské. O 46 let později začíná Jan Hus učit na pražské universitě. O dalších 80 let později začíná Leonardo da Vinci s prvními vědeckými pokusy a za šest let Kryštof Kolumbus získává souhlas (a finance) od Isabely španělské na plavbu „západní cestou do Indie“. Je to tak. Sto čtyřicet let na to, co naše obec Odolena Voda byla založena a zdárně se rozvíjela, začíná Kolumbus shánět peníze na objevení Ameriky. Takovou máme obec a takovou máme tvrz, němého svědka mnoha staletí.
Pane Kodym, majitelem tvrze na Dolním náměstí jste od září 2006. Objekt je nejen velmi rozsáhlý, ale také dost poničený. Zavzpomínejte, co vás motivovalo a vedlo k tomu, že jste se rozhodl jej koupit? Z mého pohledu je to docela odvážný čin.
Motiv je prostý – chceme tuto jedinečnou památku v první řadě zachránit. A není to tak odvážné, jak se může zdát. Máme na své straně mimořádný zájem města Odolena Voda, Ministerstva kultury ČR, vedení Středočeského kraje a Národního památkového ústavu Středočeského kraje o záchranu této tvrze. Důležité je i to, že nejsme v časové tísni. Práce mohou pokračovat takovým tempem, které umožní souběžně poznat a obnovit všechny původní historické stavební prvky tvrze.
A proč zrovna v Odolce? Vždyť takových chátrajících památek najdeme v naší republice stovky.
Hlavním důvodem byla architektonická a historická krása tvrze, jež jsme byli schopni vidět pod závalem odpadků. Jedním z kritérií byla také vzdálenost od Prahy.
Co jste našel uvnitř tvrze a s jakými pracemi jste začal nejdříve?
Ještě před zakoupením tvrze jsme provizorně opravili díry ve střeše, strhli okapy, které přiváděly vodu do zdiva tvrze, zasklili zbylá okna a uzavřeli okenní otvory tam, kde již okna nebyla. Opravil se plot a brána se uzamkla. Rychlost devastace tvrze se zřetelně snížila.
Nejhorší bylo, že tvrz byla ve všech svých částech zavalena odpadky. Na příklad v podkroví byla po celé ploše cca
Elektrické vedení bylo vytrháno ze zdi, všechny dveře a část oken jsou pryč. Každý z komínů je z boku proražen, aby otvorem mohly být vytrhány a ukradeny hliníkové komínové vložky.
Práce s vyklízením desítek tun odpadů byla velmi časově náročná, abych řekl pravdu, nečekal jsem, že jen samotné vyklizení bude trvat celý rok. Bylo tomu tak hlavně proto, že mezi odpadem v pokročilém stádiu rozkladu byly zamíchány různé „poklady“.
Kupříkladu barokní panty, kličky oken, podkovy, staré okapní háky, sekerky, kované hřebíky, také různé skleněné nálezy jako staré ručně vyráběné lahve, skleničky a ampulky. Asi nejzajímavější nálezy jsou 1 stříbrná kávová lžička a barokní sklenička. Žádný z těchto nálezů nemá v zásadě žádnou finanční hodnotu, ovšem jejich historická hodnota je nevyčíslitelná. Velké množství nalezených pantů bude kupříkladu použito jako vzor k replikám původních kování ve dveřích a oknech.
Zkuste se ohlédnout za uběhlým rokem. Mnohé z nás by zajímalo, co vše jste během jednoho roku zvládl? Jaké starosti a práci vám - jako majiteli - tvrz připravila?
V tomto roce jsme opravili anglickým systémem Helifix statické poruchy kaple na barokním křídle tvrze. Tedy „opravili statické poruchy“ – prostě kaple padala a už nepadá. Máme nové okapy a do konce roku opravíme ještě komíny a snad i osadíme nová okna v arkýři a v prvním patře barokního křídla. Také se nám podařilo de facto vyklidit celý objekt včetně podkroví. Odstranili jsme většinu vestaveb z 20. století, včetně záchodků, které byly „citlivě zakomponovány“ do oblouků renesančních arkád. Po odstranění zdí, kterými byl hlavní sál rozdělen na tři pokojíky, vynikla krása hlavního sálu barokního křídla, včetně arkýřového okna a zbytku krbu.
No, málo práce to skutečně není. To jste až tak moc neodpočíval. A co dál? Jaké stavební plány vás čekají ještě tento rok? A co chystáte na ten následující?
V příštím roce plánujeme obnovu prvního patra barokního křídla. Musíme zavést plyn, vodu a kanalizaci, opravit narušené opěrné pilíře a opravit vstupní bránu. Také se pokusíme vyklidit celý prostor dvora a mírně ho zkultivovat, i když na finální podobu dvora si vzhledem k množství stavebních prací, jež nás čekají, budeme muset ještě počkat.
Vzhledem k tomu, že se jedná o renesanční tvrz ze 16. století, později přestavěnou na trojkřídlý barokní zámek a navíc kulturní památku, určitě se neobejdete bez spolupráce s Národním památkovým ústavem. Jak se vám s jeho pracovníky spolupracuje? O jakou spolupráci se vlastně jedná?
Spolupráce s Národním památkovým ústavem Středočeského kraje a památkovým úsekem Městského úřadu Brandýs nad Labem – Stará Boleslav je jedním slovem vynikající. Pracovníci obou organizací se obnově tvrze plně věnují a bez jejich odborných znalostí bychom si kvalifikovanou a historicky citlivou obnovu tvrze neuměli ani představit.
Národní památkový ústav zpracovává pro každou chráněnou architektonickou památku stavebně-historický průzkum, což je tlustá kniha, nabitá fakty, čísly, letopočty, plány a fotografiemi. Pro tvrz Odolena Voda byl SHP zpracován v roce 1991, tedy v době, kdy tvrz byla ještě obydlena a průzkum nemohl být prováděn v plné potřebné šíři. Takže nyní se SHP doplňuje a díky „odstrojení“ tvrze jsou pro stavebně-historický průzkum výborné podmínky.
Historický objekt a k tomu zasahující do několika historických období to musí být taková malá detektivka. Ne? Bez zkoumání a objevování se asi neobejdete. Mohl byste některé zajímavůstky popsat? Co vás překvapilo?
Je to přesně tak. Dlouhá řada století byla kulisou k řadě přestaveb. Pod tím vším se postupně vynořuje původní, renesanční a barokní architektonická krása historické stavby.
Na nádvoří jsme našli podzemní místnost nebo velkou chodbu. Ve shodě s archivními historickými zápisy jsme našli schodiště k původní studni, dále zazděný krb v hlavním sále, historickou šestihrannou pálenou cihelnou dlažbu pod úrovní stávající dlažby.
Záhadou nám je, proč část hlavního sálu má podlahu, která je o půl metru nad původní barokní podlahou.
Také jsme spolu s památkáři objevili, že v renesanční části tvrze byla v 1. patře původně otevřená, později zakrytá pavlač, překrytá shora pouze přetaženou střechou. Na tom je také vidět, jak italští architekti a stavitelé přenášeli bez jakýchkoliv změn architekturu a stavební slohy teplého jihu Evropy do naši krajů s mrazivou zimou.
Dnes když někdo rekonstruuje, tak mu to až tak nezávidím. Nejenže stále pracuje, ale také musí mnohé koupit a na mnohé odbornější práce přizvat povolanější. Četla jsem, že se vám podařilo získat dotaci. Jakou? Daří se vám získávat i jiné finanční zdroje?
Dotaci jsme dostali od Ministerstva kultury ČR z Havarijního fondu a od Středočeského kraje z Fondu obnovy památek. Ke spolupráci chceme také pozvat skupinu Penta a Aero Vodochody.
Připusťme, že vám půjde práce od ruky a že jednou, a třeba to ani nebude tak dlouho trvat, středověká tvrz nabude své původní podoby a krásy. Na Dolním náměstí se zajisté bude vyjímat. K čemu by měla sloužit? Už máte nějaké představy o jejím dalším využití?
Konečné využití tvrze necháváme zatím otevřené, přemýšlíme o něm a sbíráme náměty. Části tvrze, které nyní opravujeme – střecha, krovy, okapy, okna, komíny, statika, pilíře – budou sloužit universálně při jakémkoliv využití. Rádi bychom touto cestou přizvali všechny občany Odoleny Vody a okolí, aby neváhali a napsali nám jakékoliv své návrhy na budoucí využití tvrze na e-mail wodolka@wodolka.cz. Také pokud kdokoliv z vás vlastní jakékoliv fotografie, pohlednice, plány či jiné materiály vztahující se k tvrzi velmi bychom ocenili vaši spolupráci. Mimo jiné jsme založili pro tvrz internetové stránky www.wodolka.cz, na kterých budete pravidelně nacházet informace o průběhu rekonstrukce, plánovaných akcích a další informace.
Jsme rádi, že se o tvrz zajímá hodně občanů Odoleny Vody. Organizovali jsme v průběhu jednoho roku již druhý „den otevřených dveří“ a zájem byl mimořádně velký. Sdružení přátel tvrze by určitě bylo přínosné pro všechny strany, hlavně ale pro tvrz jako takovou.
Za procházku mezi starými zdmi, které na nás dýchly tajemnem, ale také volají po zkrášlení, moc děkuji. Velmi vám přeji hodně síly, pracovního elánu, ale především pevné zdraví, neboť pouze s ním se vám určitě podaří započaté dílo dokončit. Ve skrytu duše pak doufám, že nás zase za rok pozvete. A my moc rádi pozvání přijmeme. Už nyní se za čtenáře těší
Jitka Predigerová